Běžný školní režim nám umožňuje poměrně často pracovat ve skupinách. Tato metoda výuky je vhodná zejména při procvičování a opakování učiva. Jenom občas zde o skupinové práci referuji a nemá smysl články různě nazývat, proto je čísluji. Na fotografiích vidíte některé z výstupů skupinové práce.

Velmi mě těší, že se většina dětí snaží do práce zapojit, a když se náhodou ve skupině někdo chová netečně a neprojevuje zájem, dětem samotným to vadí a takového spolužáka (ačku) do práce vtáhnou. Výjimečně se tak nestane a to potom zaslechnu: "Paní učitelko, oni mě nenechají nic dělat!"  Mám ověřené, že kárání dětí nemá význam. Pověřím nevyužitého žáka kontrolou práce ostatních dětí ve skupině. Jeho důležitost náležitě vzroste. A já s velkou potěchou poslouchám například: "Paní učitelko, viďtě, že hnusně je nespisovné slovo?" ... Nebo: "Paní učitelko, že se fotbal píše s t a ne s d?... Já mu jeho slova potvrdím, výstupní kontrolor se dme pýchou se slovy: "Dyť já jim to říkám!" ... a já doufám, že takovéhle poznatky utkví v dětských hlavičkách snáz, než kdybych jim to stokrát vštěpovala já.