24. ledna jsme jeli do Jindřichova Hradce na krajské kolo v házené dívek, kategorie IV. Tento článek píšu se zpožděním, protože jsem čekal, až ve mně všechny negativní emoce z tohoto turnaje vyprchají. Ikdyž trochu nahořklá pachuť stále převládá, jsem již schopen se s vámi podělit o naše zážitky . Turnaje se zúčastnila tři družstva a vítěz postupoval dál. Vzhledem k tomu, že se mi nakonec podařilo zajistit účast Kristýny Plucarové z 9.B, odjížděl jsem s nadějí, že bychom se mohli kvalifikovat i do celorepublikového finále. I ostatní děvčata přistoupila k turnaji velmi dobře a za celý den je musím opravdu moc pochválit za příkladnou bojovnost a obětavost, která na nich byla vidět v každém momentu zápasů. První utkání jsme odehráli proti pozdějšímu vítězi z Jindřichova Hradce. Bohužel neschopnost organizátorů zajistit kvalitního rozhodčího, nebo aspoň člověka, který házenou někdy viděl, velmi tento zápas ovlivnila. K tomu se přidaly ještě chyby paní "trenérky" Brabcové za stolem časoměřičů a utkání pak spíše vrcholilo slovně než na hřišti . I přes vynikajicí výkon Plucarky jsme zápas prohráli nakonec o dva góly, když jsme za celý zápas právě dva góly dostali neregulerním způsobem, za což nás politovaly dokonce i učitelky vítězného týmu. Na druhý zápas jsme již uvolnili Kristýnu na soustředění reprezentace ČR do Nymburka a zápas proti Písku velmi dobře odhrála ostatní děvčata, vedená především Klárou Hrubou a Kartákovou. Největší pochvalu si od celého týmu ovšem vysloužily Renča Bednářova (7.B) a Jana Padrtová (9.B), protože poprvé v životě byly v házenkářské brance. Kdo někdy tento sport viděl, přirovnává odvahu brankářů téměř k bláznovství . Navíc obě děvčata pochytala rozhodně více míčů, než bylo naše očekávání, čímž jim ještě jednou skláním obrovskou poklonu !!!

Nakonec přes všechny nepříjemnosti z prvního zápasu jsme sportovně uznali, že turnaj dopadl spravedlivě. První Jindřichův Hradec se musel účasti v republikovém finále vzdát pro nedostatek hráček v požadovaném ročníku narození, a tak připadlo vítězství druhému Písku, který sice přijel s nejslabší sestavou, ale to jen díky soustředění reprezentace, jinak by určitě porazili bez problémů jak domácí tak i náš výběr. To nám trochu vrátilo úsměv na tváře a s pěkným pohárem a celkovým třetím místem jsme jeli nakonec spokojeni domů, i díky Renče Klimentové, která se výborně zhostila role masérky, doktorky a rozesmívačky našho týmu .

 

Sestava: Plucarka, Kolář, Padrt, Renča, Kubata, Karták, Hrubec, Hrkal, Pekař, Horník, Kliment

Text: Jaroslav Dušek